První vážné pokusy o založení fotbalového kroužku se datují rokem 1904, kdy pravděpodobně studenti středních a vysokých škol hráli fotbal o prázdninách pro zábavu, později pak s plným zaujetím. První provizorní fotbalové hřiště bylo již v roce 1900 umístěno na tzv. „Rejdišti“, což bylo prostranství před hřbitovem, kde je dnes urnový háj.

  Sportovní kroužek Sokola zbudoval jednoduché hřiště na obecním plácku za nemocnicí, kam bylo v roce 1910 přeneseno tržiště na dobytek z Velkého náměstí (dnes je tu chirurgický pavilon bývalé opočenské nemocnice). Náchodské noviny, Lidové proudy, píší v roce 1913, že v neděli, 5. října, sehraje sportovní klub „Slovan“ Nové Město nad Metují se sportovním klubem „Opočno“ na svém prozatímním hřišti pod „Výrovem“ přátelské utkání.
 Dne 11. Listopadu 1917 se v Hradci Králové sešli zástupci klubů z Hradce Králové, Jaroměře, Josefova a Vysokého Mýta, aby připravili založení Východočeské župy fotbalové (VŽP). Po schválení stanov došlo dne 17.února 1918 k první a ustavující valné hromadě župy. Župního mistrovství se v roce 1918 zúčastnilo 13 klubů. Župní statistika uvádí, že počátkem roku 1920 VŽF registrovala již 68 klubů.

  Zájemci o kopanou se znovu v Opočně sešli těsně po válce a dne 1. listopadu 1918 ustavili Sportovní klub (SK) Opočno. V ročence východočeské fotbalové župy je však založení klubu datováno až rokem 1919, což souvisí se schválením stanov i přijetím do svazku župy a ČSF. Předsedou klubu byl zvolen pan Josef Pavlík, účetní Pavlíkova mlýna, jednatelem byl zvolen Jaroslav Zárybnický. Sportovní klub projednal se správou opočenského velkostatku pronájem pozemku ke zřízení fotbalového hřiště. Byl poskytnut pozemek na „Hvězdě“ v prostoru bývalé přírodní jízdárny na pokraji zámecké obory.

  Zájemci o kopanou se znovu v Opočně sešli těsně po válce a dne 1. listopadu 1918 ustavili Sportovní klub (SK) Opočno. V ročence východočeské fotbalové župy je však založení klubu datováno až rokem 1919, což souvisí se schválením stanov i přijetím do svazku župy a ČSF. Předsedou klubu byl zvolen pan Josef Pavlík, účetní Pavlíkova mlýna, jednatelem byl zvolen Jaroslav Zárybnický. Sportovní klub projednal se správou opočenského velkostatku pronájem pozemku ke zřízení fotbalového hřiště. Byl poskytnut pozemek na „Hvězdě“ v prostoru bývalé přírodní jízdárny na pokraji zámecké obory.

 V letech 1919 – 1921 hrál SK Opočno pouze přátelská , pohárová a turnajová utkání. Teprve v roce 1922 byl SK Opočno, na základě své výkonnosti, nasazen do 2. oddělení hradeckého okrsku III. třídy VŽP. Soupeřem Opočna byly kluby SK Hronov, SK Police nad Metují, SK Slovan Nové Město nad Metují, SK Slovan Úpice, SK Týniště nad Orlicí a SK Velké Poříčí. Kádr tehdejšího mužstva tvořili: Václav Stolín, Josef Hodoval, Jaroslav Plichta, Bohumil Hubáček, Václav Hubáček, Josef Hrubý, Josef Kašpar, František Tošovský, Václav Javůrek, František Killar, František Vašata, Václav Vašata, Antonín Práza, Josef Rozinek, Karel Šmída, Jaroslav Remeš, Karel Just, Josef Havránek a Václav Slezák (později úspěšný hráč SK Hradec Králové).

 Hned v tom samém roce dostal klub výpověď z pozemku na „Hvězdě“ , kde se poslední zápas hrál 21. 5. 1922. Následně na to, bylo navázáno jednání s výborem TJ Sokol, která měla pronajatý pozemek proti zemědělským školám. V září téhož roku došlo ke sloučení SK s TJ Sokol a došlo ke zřízení fotbalového odboru. Mužstvo bylo omlazeno novými hráči Janem Machem, Oldřichem Rathouským, Gustavem Machem, Aloisem Kupkou, Aloisem Šenkem, Josefem Machačem, Josefem Červinkou a Josefem Stříbrným, který do Opočna přišel z AC Sparty Praha. 

  Trénovalo se ve středu a v sobotu, v neděli byla hrána soutěžní utkání. Protože Sokol začal v září svoje cvičiště upravovat, dostal SK v únoru 1924 výpověď. Fotbal se proto až do léta 1927 v Opočně nehrál, veškerá utkání byla hrána na hřištích soupeřů. Tím zájem o fotbal v Opočně poklesl. Ti, kteří přesto vydrželi, začínali v roce 1927 prakticky z novu.

 Počátkem roku 1927 požádal místní Sokol městskou radu o propůjčení stráně „Lišťovinky“ spolu s loukou „Na bělidle“ ke zřízení cvičiště pro župní slet. Pro rok 1928 byla usnesením městského zastupitelstva Lišťovina pronajata SK již přímo, klub zde zřídil fotbalové hřiště, které sloužilo dlouhá léta, než bylo nahrazeno novým v Severním sektoru.

  V roce 1928 vznikla nová – Severovýchodočeská župa, která sdružovala 36 klubů. Opočenský klub byl zařazen do nejnižší III. třídy SVŽF. V té době hájili modro-bílé opočenské barvy tito hráči: Josef a Karel Marvánovi, Josef Novotný, Jaroslav Málek, Karel a Gustav Machačové, Josef Tvrdík, Karel Vašata, Jan Říčař, Václav Dvořák, Vojtěch Schejbal, Oldřich Svatoň, Miroslav Kárník, Josef Hladík.

  V roce 1931 Opočno vybojovalo svůj největší předválečný úspěch. Vyhrálo I.B. třídu, kterou hrálo až do roku 1936. Mužstvo bylo doplněno mladšími hráči. Některá jména jsou spjata s Opočnem i nefotbalovou činností. Oldřich Malý, Hugo Šmída, Jaroslav Franc, Karel Růžička, Otto Matyáš, Josef Jelínek, Václav Votroubek a další. V roce 1935 došlo k přátelskému utkání, kdy v Opočně hrál prvoligový SK Náchod. Před návštěvou asi tří tisíc diváků prohrálo mužstvo s výborným soupeřem 1:14. Účelem zápasu bylo naplnění klubové kasy, což se podařilo mimo jiné i proto, že známý mecenáš náchodského fotbalu, řezník Václav Lepš, při vstřelení branky Náchodu, slíbil věnovat do pokladny opočenského klubu 1000,- Kč. Svůj slib splnil a klub měl tak z jeho daru peníze na zaplacení pronájmu hřiště na dva roky. V roce 1936 přišel sestup do nižší soutěže a stagnaci klubu. Válečná léta odvelela část hráčů ze sportovních hřišť do fabrik nacistického Německa.

  SK Opočno, který jako jediný vyvíjel po dobu války činnost, byl v roce 1941 posílen mladými tělocvikáři a sportovci, kteří sem přešli z rozpuštěných organizací. V okupačních letech se vytvořil nový kádr hráčů prvního mužstva, v němž působili Jaroslav Hašek, Jaroslav Holeček, Jaromír Hrubý, Otto Novák, Ladislav Kolenec, Jiří Hatle, Ladislav Šanovec, Josef a Jan Štěpánovi, Jan Boháč, Karel Tomek, Josef Falta, Jaroslav Debelka, Karel Hvězda, František a Miroslav Ryšavý, Emanuel Tichý, Karel Koliner. V roce 1944 oslavil SK Opočno 25 let svého trvání. Na tuto oslavu si pozval tým Slavie Praha. Opočno prohrálo 1:8, když čestný gól vsítil Karel Tomek.

 První poválečný zápas sehráli domácí již 3. června 1945 s SK Pohoří. Ustavující schůze výboru si znovu zvolila za předsedu pana Karla Ryšavého, který stál včele klubu až do roku 1948. Funkci sekretáře začal vykonávat Ladislav Černík, který pracoval pro opočenský sport nepřetržitě až do své smrti v roce 1994.

 V roce 1948 došlo ke sloučení SK Opočno se Sokolem a fotbalový klub získal nový název: Sokol Opočno – odbor kopané. Přes tyto změny se dál hraje v Opočně dobrý fotbal. Opočno znovu hraje I.B. třídu a v rámci oslav 30 let trvání klubu bylo sehráno dne 27.června přátelské mezinárodní utkání s mistrem Kladské župy SK Krosniarz Gluzica. Po další reorganizaci byl oddíl kopané pod novým názvem Sokol Strojosvit Opočno zařazen do okresního přeboru okresu Dobruška. Během zimní přestávky v roce 1952 doplnil výbor oddílu mužstvo o Jaroslava Čudu z Rubeny Náchod, Radima Matyáše a Josefa Svatoně. Do kádru se vrátil ve 37 letech Jaroslav Franc. Mužstvo obsadilo v soutěži druhé místo a postoupilo do krajské soutěže (skupina B – Hradecko). Došlo k dalšímu přejmenování klubu na Spartak TOS Opočno. Áčko bylo doplněno Svatoplukem Klikou, Alešem Bendou a Jiřím Dudkem. Současně došlo i k založení „B“ mužstva. Opočno obsadilo 5. místo. Přesto jako nejvýše umístěný tým v soutěži z okresu mohl vyzvat Dobrušku k utkání o postup do krajské soutěže. První zápas vyhrálo Opočno na půdě Dobrušky 4:2 a po remíze 1:1 na domácím hřišti si zajistilo účast v krajské soutěži i pro rok 1954.

Dorostenci vyhráli s převahou svoji skupinu a postoupili do finále o přeborníka Královéhradeckého kraje, kde skončili za Spartakem Hradec Králové druzí. V roce 1955 skončil Spartak Opočno v krajské soutěži na 9. místě, dorost zopakoval svůj úspěch a obsadil v krajském přeboru druhé místo. Předseda oddílu MVDr. Josef Jelínek spolu se sekretářem Ladislavem Černíkem vykázali tento rok 35 registrovaných hráčů. Nejúspěšnějším týmem byli dorostenci, kteří stabilně bojovali o špici krajského přeboru. Mužstvo hrálo ve složení: Jan Bahník, Jindřich Cita, Luděk Hamáček, Milan Kratěna, František Kunc, Miroslav Mihulka, Miroslav Michálek, Bohumil Matys, Jiří Schejbal, Antonín Stárek, -Václav Stolín, bratři Stodolové další.

 Po další reorganizaci se z krajského přeboru mužů stala I.A. třída. Opočno pod vedením Otty Matyáše hrálo ve skupině s Českým Meziříčím, Novým Městem, Náchodem-Babí, Policí, Meziměstím, Olivětínem, Velichovkami a Duklou Jaroměř. Kádr tvořili hráči: Jiří Skalický, Jan a Bohuslav Novákovi, Míla Bartoň, Radim Matyáš, Jaroslav Čuda, Jaroslav Stodola (Prcek), Jiří Schejbal, Jan Bahník a brankář Josef Svatoň. Mužstvo skončilo v horní polovině tabulky, ale na postup výkonnost nemělo.

  V roce 1960 byly vytvořeny nové krajské a okresní soutěže. Opočno bylo zařazeno do okresního přeboru nového okresu Rychnov nad Kněžnou a dorostenci, na základě své výkonnosti do krajské I.A. třídy.

 V mužstvu dospělých byla dokončena výměna realizačního týmu a tak do sezony 1962-63 vstupovalo Opočno pod vedením Bohouše Serbouska a trenéra Josefa Svatoně s doplněným následujícím kádrem: Stolín, Hamáček, Šnajdr, Schejbal, bratři Hrochové, Kunc, Koudelka a Bahník.

 V letní přestávce se vydatně trénovalo, na hřišti v Lišťovině byly obnoveny lavičky, zábradlí a postaven přístřešek pro diváky na straně u Zlatého potoka.

 Mužstvo doplněné hráči Kubešem, Kosinou, Pražákem a Rosendorfským postoupilo do vyšší soutěže. V té době nebylo zvláštností, že se na fotbal vydalo 400-600 diváků. Výsledek se dostavil: Opočno skončilo v I.B. třídě na druhém místě. Takto vytvořený kádr slavil úspěchy a až do roku 1970 se pravidelně umísťoval na předních místech tabulky.

  V roce 1971 byl pro mužstvo získán jako hrající trenér František Šuranský (bývalý hráč ligového Spartaku Hradec Králové), který vtiskl hře řád, pravidelné a kvalitní treninky pak pomohly tomu, že v roce 1972 Opočno postoupilo do I.A. třídy Východočeského kraje. O tento úspěch se zasloužili hráči: Josef Boukal, Jaroslav Debelka, Andrej Havran, Zbyněk Hroch, Jaroslav Koudelka, Václav Kratěna, Jan Kubeš, Jan Jalůvka, Václav Novotný, František Šuranský, Josef Šesták, Václav Stolín, Luboš Petr, Josef Veselka a Václav Zeman. O tom, že šlo o kvalitní hráče svědčí i to, že několik jich přestoupilo do mužstev hrajících vyšší soutěž. Rosendorfský přestoupil do divizního Kostelce, Šesták do Náchoda, Kubeš do Nového Města nad Metují. Již dříve pak s trenérem Svatoněm odešel brankář Jarda Brich do Třebechovic. I tato skutečnost měla za následek to, že po dvou letech mužstvo z A třídy sestoupilo. V sezoně 1975-76 dokonce po 12 letech „spadli“ opočenští fotbalisté do okresního přeboru.

  V Lišťovině byly postaveny kabiny a sprchy a hráči se tak nemuseli po zápasech „sprchovat“ ve Zlatém potoku“, jak tomu bylo dlouhých 55 let. Soutěže pak probíhaly se střídavými úspěchy či neúspěchy mezi okresním přeborem a I.B. třídou.

  V roce 1989 se splnil další sen opočenských sportovců a po 62 letech na hřišti v Lišťovině bylo postaveno nové hřiště blízko centra města. Současně s tím i tréninkové, škvárové hřiště za tehdejším hotelem Dialog, tribuna a sociální zázemí pro hráče a rozhodčí. Od zimního stadionu byla přemístěna na ochoz fotbalové tribuny budova, která sloužila jako kabiny pro hráče ledního hokeje. V ní pak postaveny toalety, rozhlasová kabina, prádelna. Budova pak léta sloužila jako turistická ubytovna. Na hřišti byly provedeny četné úpravy. Vyhloubena byla studna, za obě branky nataženy ochranné sítě, postaveno technické zázemí. Zbudován byl stánek s občerstvením a přístřeškem pro diváky. Největším plusem byla instalace automatického zavlažovacího systému, který byl za pomoci města financován z dotace fotbalového svazu v akci „Zelený trávník.“

  V současné době je na místě již nevyhovující dřevostavby ubytovny postaveno moderní zázemí pro hráče s kabinami, umývárnami, klubovou místností a zázemím pro obsluhu zařízení, včetně vybetonování nových stupňů tribuny. Tribuna je částečně zastřešená a po osazení novými sedačkami zvýší komfort diváků. Bylo by dobře, kdyby se spolu se zlepšením podmínek pro hráče i diváky vrátil do Opočna dobrý fotbal a aby vykročil do druhé stovky úspěšně.

Autor textu : Josef Krejča